Obsah
Chodci je opěvují, řidičům nad nimi naopak skřípají zuby. Řeč je o zpomalovacích pruzích neboli retardérech – bezpečnostních prvcích, které podle odborníků zvyšují bezpečnost v okolí silnice až o třicet procent. Druhým dechem dodávají, že rozhodně nemohou zcela vyřešit dopravní situaci.
Proč „až o třicet procent“?
Jak došli experti na dopravu k závěru, že vhodně umístěné zpomalovací prahy mohou zvýšit bezpečnost provozu až o třicet procent? Jejich tvrzení se zakládá na ukazatelích nehodovosti v daných lokalitách.
Navzdory výraznému snížení nehodovosti však některá města retardéry odmítají, a to hned ze dvou důvodů. Prvním je zvýšení hlučnosti, druhým výrazné zhoršení kvality vzduchu. Tím, že automobily před retardéry zpomalují na minimální rychlost a poté se opět zrychlují, se do vzduchu dostává mnohem větší množství emisí jedovatých oxidů dusíku. V praxi ovšem záleží i na konkrétním provedení retardéru – mezi jednotlivými typy panují výrazné rozdíly.
Na jakém principu retardéry fungují a jaký typ je nejlepší?
Zpomalovací prahy nachází využití především v obytných zónách a na zklidněných komunikacích. Jejich úkolem je zpomalit řidiče, kteří mají na dlouhých přímých úsecích tendenci zrychlovat. Proto se často objevují na komunikacích, v jejichž blízkosti se ve větší míře pohybují děti. Že se řidič blíží k retardéru, pozná podle příslušné svislé dopravní značky.
Napsat o některém z mnoha typů retardérů, že je nejlepší, by nebylo objektivní. Rozdíly spočívají v použitých materiálech i v celkovém provedení, nicméně v praxi hrají roli specifické podmínky komunikace, pro kterou je zpomalovací práh určen.
Nejsou zpomalovací prahy na obtíž při zimní údržbě?
Na přítomnost retardéru vždy upozorňuje dopravní značení, takže se o něm řidič dozví i v případě, že ho překryje sníh. Údržba takové komunikace může být náročnější a musí se přizpůsobit. Z hlediska bezpečnosti by bylo naprosto nepřípustné navrhovat vozovku podle toho, aby se snadno udržovala.